Starožitný přezmen
Starožitník č. 14/43
U dědečka ve stáji jsem našel velmi starou jednoramennou váhu. Je asi mosazná a určitě bude stará více než sto let. Jsou na ni vyražené značky,
ale bohužel už nejdou přečíst. Rád bych se zeptal na původ této váhy a taky jakou může mít dnes sběratelskou cenu.
pan Miroslav K. z Liberce
Středověký stát, reprezentovaný knížetem čí králem měl podobné funkce jako i dnešní státy. Za odvedené daně zajištoval obranu obyvat
el před vnějším nepřítelem, budoval a udržoval zemské stezky, razil mince, zajišťoval výkon spravedlnosti a v neposlední řadě chránil své občany před nepoctivými obchodníky.
Tehdejší hokynáři používali ten nejstarší obchodnický trik, šidili na míře a váze. Proto bylo v popisu středověkého mocnáře i stanovit míry a váhy a pak, pod hrozbou práva útrpného vyžadovat jejich dodržování. Proto musely být na každém jarmarku k dispozici kupujícím i prodávajícím veřejně přístupná měřidla. V každém království a často i v každém větším městě měli svoji představu o mírách a váhách. Taková česká libra neboli funt byla omnoho těžší než římská či anglická. A zase bavorský funt překonal i ten český. Proto kupci, kteří obchodovali po celé Evropě museli mít cejchovaná měřidla ze všech států, kde chtěli prodávat své zboží. Pro měření hmotnosti zboží bylo nejpraktičtějším řešením používání jednoramenné váhy, které se u nás říkalo přezmen.
Že to je krásné staročeské slovo. Jeho původ však není český, tak jako není český původ samotného přístroje. Již staří Řekové používali tento jednoduchý nástroj na vážení. Na územích dobytých římskými legiemi se mu dodnes říká římské váhy. K nám se však tato váha dostala z východu. Obchodníci z Byzance mu říkala kamycko-tureckým výrazem bäzmän.
Možná se budou čtenáří divit, ale přezmeny se používají a vyrábějí dodnes v podstatě v nezměněné formě.
Je to jednoduchá váha, která se používá na předměty, které se dají pověsit, ať už jsou to pytle brambor nebo půlky prasat. Používá se i jiná závěsná váha zvaná mincíř. Ta je však velmi nepřesná, umístěná pružina totiž váží při každé teplotě jinak a časem se jednoduše vytáhne. To se přezměnu nemůže stát.
Pokud na přezmenu nejsou žádné viditelné značky, těžko se určuje rok jeho výroby. Bývají na nich sice cejchy, ale ty jsou dnes často nečitelné. Orientačně lze zjistit století výroby.
Pokud jeden dílek na vahadle přezmenu váží 0,560 kg (vídeňská libra) tak byl přezmen vyroben mezi léty 1756 až 1876. Před tímto údobím byl měl jeden dílek vážit 0,513 kg (česká libra).
Po roce 1876 již byly na přezmenech vyryty kilogramy a dekagramy. V případě, že se praktickým vážením nedostaneme na tyto výsledky, tak pochází přezmen z jiné země. Některé přemeny však umožňují vážení ve dvou a více měrných soustavách. Starý přezmen je velmi dekorativní předmět. Zavěšený na trámu v chalupě upoutá každého návštěvníka. Náš čtenář objevil menší krámskou verzi přezmenu, která má místo háku zavěšenou misku.
Přestože se jedná o poměrně vzácný dobový artefakt, který se už dlouhé roky nepoužívá, přezmeny u mlynářů a řezníků nahradili už dávno decimálky, je jejich cena na starožitnickém trhu poměrně nízká. Staré železné přezmeny se dají prodat do tisíce korun. Ty mosazné mají asi dvojnásobnou hodnotu.
